Řada maloobchodních řetězců zavedla strategie pro dodržování sociálních a environmentálních standardů ve svých dodavatelských řetězcích. Pracovníci a jejich organizace však v praxi zaznamenali jen minimum změn, pokud vůbec nějaké.
V roce 2008 vyzvaly občanské organizace poslance Evropského parlamentu k podpisu Písemné deklarace, která žádala Evropskou komisi o prošetření negativních dopadů dominantní pozice maloobchodních řetězců na trhu. 436 poslanců Evropského parlamentu deklaraci podepsalo a ta byla přijata.
Evropská komise na základě toho nyní pracuje na Zásadách dobré praxe, které by mohly maloobchodní řetězce nasměrovat ke zlepšení jejich nákupních praktik.
V současné době je klíčové lobovat u Evropské komise za to, aby do Zásad dobré praxe zahrnula i mimoevropské a nepřímé dodavatele (tedy aby se týkala celého dodavatelského řetězce), a aby se tak Zásady mohly vztahovat i na negativní dopady zneužívání vyjednávací síly supermarketů na pracovníky na plantážích a malé pěstitele.
Aby byly Zásady dobré praxe účinné, je třeba, aby jejich prosazování a monitoring prováděl nezávislý orgán, který by mohl přijímat anonymní stížnosti, a tím překonat obavy panující mezi těmi, kdo dodávají zboží do supermarketů.
Přijetí Zásad dobré praxe a zřízení orgánu, který je bude prosazovat, by znamenalo určitý pokrok, ALE stávající legislativa upravující na úrovni EU nepokrývá dopady zneužívání vyjednávací síly supermarketů na mimoevropské dodavatele. Věříme, že je nutné upravit legislativu týkající se pravidel hospodářské soutěže tak, aby nová evropská legislativa zajistila, že se s lidmi, kteří vyrábí zboží pro regály našich supermarketů, bude zacházet důstojně, a že budou za svou práci spravedlivě odměňováni.
